Datace stvoření

V průběhu věků různé kultury věřily, že svět se stvořil nebo byl stvořen někdy v blízké minulosti, a že dataci stvoření lze zjistit např. rozborem náboženských knih a fyzikálních údajů.

Data stvoření

Různé historické kultury mají svá data pro chvíli stvoření světa. Existuje mnoho různých historických kalendářů, založených právě na těchto datech. Dále jsou uvedeny některé příklady předkládaných dat stvoření, včetně dat zjištěných pomocí nejmodernějších vědeckých postupů.

• Mayská civilizace – 11. nebo 13. srpen, 3114 př. n. l.
• Judaismus – 22. září nebo 29. března 3760 př. n. l.
• James Ussher (1654) – 23. října 4004 př. n. l.
• Maria de Agreda - 5199 př. n. l.
• Teorie velkého třesku – stáří vesmíru mezi 11-20 miliard let, s nejvíce citovaným údajem 13,7 ± 0,2 miliardy let.
• Radiometrické datování – svět (planeta Země) před 4,55 (± 1%) miliardou let.
• Puranický hinduismus, před 77 760 miliardou let
• Věčnost – Postulát zastávaný množstvím skupin včetně bývalých a současných vědců a New Age, že vesmír vždy existoval a díky tomu neexistuje žádný jeho „počátek“ (i když Země a další nebeské objekty mohly vzniknout v jistém časovém úseku od dnešní doby). Jednou z takových bývalých vědeckých teorií je Teorie ustáleného stavu. Budhisté a hinduisté věří v cyklický vesmír, skládajícího se z nekonečného počtu expanzí, smršťování a postupné nápravy.

Datum stvoření podle mayského kalendáře

• Mayský kalendář začíná datem počátkem posledního světového časového cyklu, což je 11. nebo 13. srpen 3114 př.n.l.

Datum stvoření podle Pentateuchu

• Bible začíná První Mojžíšovou knihou zvanou Genensis, ve které je popisováno stvoření světa Bohem v šesti dnech, včetně prvního člověka jménem Adam. Genesis dále pokračuje vyjmenováním Adamových potomků, u nichž v mnoha případech udává věk, ve kterém měli děti a věk odchodu na věčnost. Pokud se tyto události a stáří poskládají jak jdou v bibli za sebou, je možné vystavět chronologii jednotlivých událostí ve Starém zákonu v závislosti na době stvoření.

Někteří učenci však šli dál a pokusili se provázat tuto chronologii se zaznamenanou historií a zjistit tak datum stvoření vzhledem k modernímu kalendáři. Přestože jsou v bibli části, kde nejsou uváděna data, chronologie může být interpretována pomocí různých cest, jejichž důsledkem jsou různé odhady data stvoření.

Při použití takových modelů hledání data biblického stvoření se došlo v převládající míře ke dvěma dominantním datům – rok 5500 př.n.l. a rok 4000 př.n.l. Tato data byla vypočítána ze dvou různých verzí bible a většina vzniklého rozdílu mezi nimi pochází z její nejstarší části, Genesis. Starší datum má základ v řecké Septuagintě. Pozdější datum je odvozeno z Masoretského textu. Patriarchové od Adama po Teracha, Abrahámova otce, měli často více než sto let, když zplodili v bibli uvedeného syna, jak je zaznamenáno v Septuagintě nebo ve Vulgatě (Genesis 5,11). Čistý rozdíl mezi těmito dvěma genealogiemi v Genezi byl 1466 let (ignorujíc nejasná „podružná léta po potopě“), což je fakticky rozdíl 1500 let mezi daty 5500 př.n.l. a 4000 př.n.l.

Někteří tradiconalističtí katolíci používají rok 5199 př.n.l., který je vzat z katolických martyrologií a narážející na pravdivé datum stvoření v „Mystickém Božím městě“, v 17. století napsané mystické práci od Maria de Agredy týkající se díla a života Panny Marie.

Židovskými učenci prosazované podobné interpretace (hlavně jako uváděné v předtalmudickém díle Seder Olam), udávají podle Talmudu dvě podobná data Stvoření. Uvádí, že první dnem týdne Stvoření byl Elul 25, AM 1 nebo Adar 25, AM 1, téměř dvanáct nebo šest měsíců, po moderní epoše Hebrejského kalendáře. Většinou je preferováno datum Elul 25, i když někteří učenci přiklání k Adaru 25. Když byla tato data vybrána, obě znamenala první den týdne (neděli), ale v moderním kalendáři, rozvinutém později tímto dnem nejsou. Šestý den týdne Stvoření, kdy byl stvořen Adam, byl prvním dnem následujícího měsíce, tedy Tišri nebo Nisan, první měsíc duchovního nebo občanského roku. V obou případech byla epocha moderního kalendáře nazývána molad tohu nebo znamenající nový měsíc chaosu, protože existoval před Stvořením. Tato epocha byla Tišri 1, AM 1 nebo 7. říjen 3761 př.n.l., pozdější odpovídající tabulkové datum v proleptickém Juliánském kalendáři.

V anglicky mluvícím světě je jedním z nejznámějším novodobých dat odhad arcibiskupa Jamese Usshera (1581 – 1656), který navrhl datum Stvoření na sobotu 23. října 4004 př.n.l. podle Juliánského kalendáře. Datum Stvoření umístil, z důvodu přesného času, na dobu soumrak předcházející navržené neděli (viz Ussherova chronologie)

Datum stvoření podle Hindského náboženství

Podle Hindských náboženských knih podstupuje vesmír neustálé cykly ničení a stvoření. Každý vesmírný cyklus trvá jeden Brahmův životní cyklus, který zahrnuje 311,04 triliónu pozemských let. Stáří současného vesmíru je údajně 155 triliónů let, což odpovídá 51 letem stáří Brahmy. Je důležité poznamenat, že se věří že vesmír prožívá nesčetné cykly expanzí a následujících kontrakcí v jedné vlastní iteraci

Ussherova chronologie

Ussherova chronologie je chronologie historie světa ze 17. století, formulovaná anglikánským arcibiskupem z Armaghu (nyní leží v Severním Irsku), Jamesem Ussherem, který příslušným způsobem interpretoval text bible. Chronologie je někdy, a často uštěpačně, spojována s mladozemským kreacionismem, který tvrdí, že vesmír byl stvořen pouze před pár milénii.

Ussherova práce, spíše známá jako Annales veteris testamenti, a prima mundi origine deducti (Anály Starého zákona, vyvozené od prvopočátku světa), byla jeho příspěvkem k dlouholeté teologické debatě, týkající se stáří Země. To bylo již přes století hlavní starostí mnoha učenců.

Chronologie je někdy také nazývána Ussher-Lightfootovou chronologií, tudíž včetně jména Johna Lightfoota, který vydal podobnou chronologii v letech 1642 – 1644. Toto tedy ve skutečnosti chybné označení je založeno na Ussherově práci a ne na práci Lightfootově. Ussher odvodil, že první den stvoření začal za soumraku předcházejícího neděli 23. října roku 4004 př. n. l. podle proleptického Juliánského kalendáře, blízko podzimní rovnodennosti, zatímco Lihtfoot podobně vypočítal Stvoření také na soumrak poblíž bodu podzimní rovnodennosti, ale roku 3929 př. n. l.

Ussherem navrhované datum 4004 př. n. l. se drobně liší od odhadů Ctihodného Bedy (3952 př. n. l.) nebo Ussherova současníka, Scaligeriho (3949 př. n. l.). Ussherův specifický výběr počátečního roku mohl být ovlivněn široce rozšířenou vírou, že Země by měla trvat 6000 let (4000 let před narozením Krista a 2000 let poté), což odpovídá šesti dnům Stvoření na základě Bible - „jeden den s Pánem je jako tisíc let a tisíc let jako jeden den“ (2 Petr 3:8); tento pohled byl zcela opuštěn v roce 1997, šest tisíc let po roce 4004 př. n. l. Přesto někteří bibličtí učenci stejně jako určité množství evangelíků se vyslovuje pro písemný výklad bible o stáří Země 6000 let.^[1]

Ussherovy metody

Chronologie Usshera a ostatních učenců, studujících Bibli, se lišily tak málo, protože používali podobnou metodologii výpočtu klíčových událostí v Bibli. Jejich úloha byla komplikována skutečností, že Bible byla během několika staletí kompilována z několika různých zdrojů, které se lišily verzemi a délkou chronologických mezer, znemožňujících výpočet pomocí jednoduchého součtu biblických věků a dat. Ve svém článku o Ussherově kalendáři James Barr (viz Reference) identifikoval tři odlišné periody, které musel Ussher řešit:

• Rané časy (od Stvoření po Šalamouna). Zdánlivě snadnější období, protože Bible uvádí nepřerušovanou linii mužských potomků od Adama až po Šalamouna včetně jejich věku. Přesto však ne všechny verze Bible udávají stejná stáří biblických postav – Septuaginta např. udává trvání jejich životů mnohem delší, čímž přidává k datu Stvoření navíc 1500 let. Ussher vyřešil tento problém tím, že se spolehl na Hebrejskou bibli.
• Raný královský věk (od Šalamouna po zničení chrámu v Jeruzalémě a babylonské zajetí). Tady se rodová linie hroutí a pouze délka vlády jednotlivých králů s komplikujícími přesahy a dvojznačnostmi poskytuje určitý obraz. Ussher musel porovnat biblické záznamy se známými daty jiných lidí a panovníky srovnat do časové přímky.
• Pozdní královský věk (od Ezdráše a Nehemjáše po Ježíšovo narození). V Bibli nelze nalézt žádné použitelné informace. Ussher a jeho kolegové se proto museli pokoušet spojit známé události z této části s datovatelnými událostmi v dalších kulturách, jako např. chaldejské, perské nebo římské. Například smrt chaldejského krále Nebukadnesara II. (který si roku 586 př.n.l. podrobil Jeruzalém) může korelovat s 37-tým rokem exilu Jójakína (v Druhé královské 25:27).

Použitím těchto metod, byl Ussher schopen stanovit neupravené datum Stvoření zhruba na rok 4000 př. n. l. Toto datum pak posunul na rok 4004 př. n. l., protože započítal chybu způsobenou Dionysiem Exiguusem, zakladatelem číselného systému Anno Domini pro označování roků. Flavius Iosephus ukázal, že smrt Herodese I. Velikého nastala v roce 4 př. n. l. a proto se Ježíš nemohl narodit po tomto datu. Ježíš se musel narodit mezi lety 37 př. n. l. (kdy se Herodes dostal k moci) a rokem 4 př. n. l. Nakonec Ussher došel výpočtem k závěru, že rokem Kristova narození musel být rok 4 př. n. l.

Velkým předmětem teologických diskusí bylo za Ussherových dob také roční období, ve kterém ke Stvoření došlo. Mnoho učenců navrhovalo, že se tak stalo na jaře, kdy začíná chronologie u Babyloňanů, Chaldejců a mnoha dalších kultur. Jiní, včetně Usshera, se domnívali že by spíše příhodnější byl podzim, převážně proto, že na toto roční období připadá začátek židovského roku.

Ussher dále zúžil toto datum použitím židovského kalendáře ke stanovení data Stvoření na neděli poblíž podzimní rovnodennosti. Daný den v týdnu byl zjištěn zpětnou kalkulací ze šesti dnů božího tvoření a sedmého dne, kdy Bůh své dílo dokončil a který podle židovské tradice připadá na sobotu – z tohoto důvodu den Stvoření připadá na neděli. Astronomické tabulky, které Ussher používal, byly pravděpodobně Keplerovy Tabulae Rudolphinae (Rudolfínské tabulky 1627). Jejich použitím dospěl k závěru, že den rovnodennosti připadl na úterý 25. října, pouze o jeden dříve než tradiční den při stvoření světa, kterým je čtvrtý den v pořadí, středa, kdy podle Bible Bůh stvořil Slunce, Měsíc a hvězdy (Genesis 1:16). Moderní rovnice určují podzimní rovnodennost roku 4004 př. n. l. na neděli 23. října.

Ussher formuloval čas Stvoření (soumrak předcházející 23. říjnu) na první stránce latinských Annales a na první stránce jejich anglického překladu Annals of the World (1658). Následující citace je založena na obou knihách i se závažnou chybou v anglické verzi z roku 1658 a opravenou odkazem na latinskou verzi publikace .

Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi, Gen. 1, v. 1. V tom případě počátek času, podle naší chronologie, vychází na příchod noci předcházející 23. říjnový den roku 710 Juliánského období. Rok 4004 před narozením Krista. Juliánské období 710.