VZPOMÍNKA NA JASONĚ-DRSONĚ (14.trénink PZL) 1.3.2009
Do Šemánovic na Kokořínsku dorazilo autem v pošmourném nedělním ránu
41 borkyň a borců a jeden drsoň na kole.
Přes nostalgii
Nostalgické myši slynula většina závodníků veselostí a na proběh se vysloveně
těšila. Jeden závodník měl takovou radost, že si raději
nechal průkazku na startu.
O vítězi prestižní kategorie A (brutáč), rozhodla až cílová fotografie. Poslední kilometrový sprint běželi oba borci (Vojta Hora a David Hanslian) v kontaktu. Vojta ale nakonec rozrazil dveře hospody o něco dřív a tak získal zlato. O čtvrt hodinku později doběhl bronzový Tomáš Janovský. Čtvrtého Ondřeje Pospíšila sledoval po celou trasu Velký Bratr. Jeho zápisky si můžete prohlédnou zde(mapa) a zde(report). Někteří závodníci dobíhali s úsměvem na tváři. Někteří s úsměvem a bahnem na tváři. Magdička po doběhu vesele poskakovala před restaurací, snaže se zbaviti nánosu ornice z bot. Proslulý skládačko-cyklista Mojmír se nesmál, a se zjevně zakyseleným obličejem hrozil pořadatelovi verbální inzultací (na fyzickou mu už nezbývalo sil).
O bednu v kategorii B (výklus) se podělili Ctíba Sysel, Olda Janeček a Richard Khel. Někteří Béčkaři jistě litovali, že neběželi A, neboť kopec Hřebenáč je místem dalekého rozhledu (tedy pokud není mlha).
Na prvních čtyřech místech v kategorii C (vycházka) figurovali klany Kohlovi
(Jirka a Zuzana) a Zachovi (Lucie a Jarda).
Radce Šebánkové,
která běžela "s outěžkem", jsme logicky přiznali dvojnásobek
sebraných kontrol. V případě dvojčat, kontroly ztrojnásobíme, ale to až
nejdříve v červnu.
Znalost díla Járy Cimrmana v řadách startujících byla až na vyjímky velkým zklamáním. Nejznámější správně uvedenou pohádkou byl : "Dlouhý, Široký a Krátkozraký". Tady ale vědomosti většiny závodníků končí. Některé další Cimrmanovy skvosty - pohádky "Jak chudák do ještě větší nouze přišel", roztomilý "Kašpárkův hrobeček" a syrový pohádkový horor "O třinácti tchýních", znali už jen dva další borci : Karel Hlavatý a Mojmír Kopečný.
Nejdéle se v kokořínských hvozdech kochal Ondřej Janovič. K dosažení pěti hodin mu zbývalo pouhých 20 minut.
Obdiv mají všichni, kteří se vrhli do skal a kromě jehličí, bahna a zmoklého účesu přinesli i pár oražených kontrol.
Výpočetní středisko obsluhovala Lída, teplá jídla a Gambáče připravila Nostalgická Myš.
Ze své nedaleké rezidence na nás dozíral zakladatel orientačních běhů Jára Cimrman.
Čerstvý vzduch, propocené dresy a krvavé holeně zajišťoval Hynek.
